Postavení parlamentu v ústavních systémech Česka, Slovenska, Polska a Maďarska

 

 

Seminární práce do předmětu Politické systémy demokratických zemí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ladislav Koubek

Psychologie - politologie

Fakulta sociálních studií MU, 2000

 

Ve své práci bych chtěl z srovnat parlamenty středoevropských zemí co se týče jejich složení, struktury, způsobů vzniku a zániku, pravomocí, postavení jejich členů, vztahů k ostatním ústavním institucím a průběhu legislativního procesu.

Základní údaje, složení a struktura parlamentů

Zákonodárnou mocí disponuje ve všech čtyřech zemích výhradně parlament. Jeho postavení v ústavním rámci jednotlivých zemí je však poněkud odlišné. V Maďarsku je parlament dokonce pojat jako nejvyšší orgán státní moci, v ostatních ústavách se o něčem takovém nehovoří.

ČR a Polsko mají parlamenty bikamerální, přičemž postavení jejich dolní i horní komory je poměrně obvyklé. Slovensko a Maďarsko mají parlamenty jednokomorové.

Země

Název komory

Členů

ČR

Poslanecká sněmovna (dolní)

200

Senát (horní)

81

Polsko

Sejm (dolní)

460

Senát (horní)

100

SR

Národní rada

150

Maďarsko

Národní shromáždění

386

Způsob vzniku a zániku

Všechny zákonodárné sbory vznikají na základě obecných voleb, základem jejich legitimity jsou voliči. Ve všech případech je volební právo přímé, všeobecné, hlasování je tajné. Pouze v případě polského Senátu není volební právo rovné, neboť jsou do něj voleni dva senátoři z každého vojvodství (z vojvodství varšavského a katovického pak tři). Volební systém je s výjimkou existujících horních komor poměrný s volební klausulí 5% s tím, že v Maďarsku je takto voleno pouze 152 poslanců, dalších 176 je voleno většinově v jednomandátových obvodech. Horní komory jsou voleny systémem většinovým, a to v Polsku jednokolově a v ČR dvoukolově (tj. absolutním většinovým systémem). Hranice aktivního volebního práva je ve všech zemích stejná, a to 18 let. Pasivní volební právo mají v Maďarsku rovněž všechny plnoleté osoby, kdežto v ostatních třech zemích může být člověk zvolen poslancem až v 21 letech, senátorem v Polsku ve 30 letech a v ČR ve 40 letech. Volební období všech komor trvá 4 roky, jedinou výjimkou v tomto směru je český Senát (6 let). Zajímavé je, že volby do polského Senátu jsou konány zásadně současně s volbami do Sejmu, to znamená, že zkrátí-li Sejm usnesením svoje volební období, nebo o tomtéž rozhodne president, zkracuje se zároveň i volební období Senátu.

Maďarský parlament se může svým prohlášením rozpustit sám, dále jej může rozpustit president, pokud parlament během roku čtyřikrát vysloví vládě nedůvěru nebo pokud po skončení mandátu vlády neschválí do čtyřiceti dnů jako ministerského předsedu kandidáta navrženého presidentem. Slovenský parlament může být rozpuštěn presidentem, pokud během šesti měsíců třikrát neschválí programové prohlášení vlády. Za ústavou stanovených podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu i president ČR; český Senát je nerozpustitelný.

Mandát poslance

Mandát poslance a senátora ve všech čtyřech zemích je vykonáván osobně, přičemž poslanci a senátoři nejsou vázáni žádnými vnějšími příkazy (jak je uvedeno v ústavě ČR a SR).

Mandát poslance nebo senátora zaniká dle české ústavy
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebn
ího období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,

e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí.

Maďarská ústava se navíc zmiňuje o smrti poslance, slovenská o odsouzení za závažný trestný čin, polská se o podmínkách ztráty mandátu nezmiňuje, (pouze o případě, poruší-li poslanec ustanovení čl. 107 o hospodářské činnosti, a o odmítnutí složení slibu.) Lze ovšem konstatovat, že okolnosti, za jakých může poslanec či senátor ztratit mandát, jsou ve všech zemích v podstatě stejné (podmínky jako vzdání se mandátu, uplynutí volebního období či úmrtí jsou natolik zřejmé, že v některých ústavách nejsou uvedeny).

Výkon funkce poslance či senátora je ve všech zemích neslučitelný s výkonem mnoha dalších funkcí, a to především s výkonem funkce presidenta a soudce (ve všech zemích), ale i mnohých dalších - např. funkce ombudsmana, státního zástupce, vojáka z povolání, policisty nebo člena bezpečnostních složek, zaměstnání ve státní správě atd.; v Polsku rovněž s funkcí předsedy polské národní banky, obhájce občanských práv, Obhájce práv dítěte, zaměstnanec kanceláře Sejmu, Senátu či presidenta. V ČR a Polsku je neslučitelný výkon funkce poslance a senátora. Členové zákonodárných sborů se těší v jednotlivých zemích různé míře imunity.

 

Zákonodárný proces

Pravomoci a práva, vztah k ostatním ústavním institucím

Všechny parlamenty disponují výhradní ústavodárnou a zákonodárnou mocí. Mimo to však mají ještě celou řadu dalších pravomocí.

Práva vůči výkonné moci

V ČR a Maďarsku parlament volí presidenta republiky. V prvním kole volby je Česku ke zvolení presidenta zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců i všech senátorů, v Maďarsku potom dvoutřetinové většiny přítomných poslanců. Pro druhé kolo platí v Maďarsku stejné podmínky jako pro první, v ČR do druhého kola postupuje jen kandidát, který v prvním kole získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně a kandidát, jenž takto získal nejvíce hlasů v Senátu. K jeho zvolení stačí již jen nadpoloviční většina přítomných poslanců i senátorů. Do třetího kola postupují v Maďarsku dva nejúspěšnější kandidáti z kola druhého, ke zvolení stačí prostá většina hlasů, rovněž v ČR stačí prostá většina hlasů všech poslanců a senátorů dohromady. Na Slovensku a v Polsku je president volen přímo občany – ne tedy parlamenty.

Na druhé stran může být parlament presidentem rozpuštěn, a to za přesně stanovených okolností, jak už bylo zmíněno. Parlament má ve všech zemích určité judiciální pravomoci vůči presidentovi, může presidenta obžalovat z velezrady a odhlasovat jeho trestní stíhání (v ČR touto pravomocí disponuje Senát, v Polsku se pro tuto příležitost sejde Národní shromáždění, to znamená Sejm a Senát dohromady).

Parlament má rovněž silné postavení vůči vládě. Ve všech zemích schvaluje novou vládu, která musí parlamentu představit svůj vládní program, přičemž V Polsku a Maďarsku vyslovuje parlament důvěru ministerskému předsedovi, v ČR a na Slovensku pak vládě jako celku. Parlament rovněž může kdykoli vládě vyjádřit nedůvěru, a to prostou většinou přítomných poslanců (v ČR a Polsku má tyto pravomoci dolní komora parlamentu). Vyslovení nedůvěry musí navrhnout určitý počet poslanců (v Maďarsku a na Slovensku jedna pětina, v ČR 50 poslanců, tj. jedna čtvrtina a v Polsku 69 poslanců). V Polsku a na Slovensku může být vyslovena nedůvěra i jednotlivému členu vlády.

Parlament (ev. jeho dolní komora) schvaluje státní rozpočet, jímž se vláda musí řídit.

Parlamentní výbory

Je též standardní, že v parlamentu existují různé výbory a komise, a to stálé a dočasné. Významnou pravomocí je možnost zřízení vyšetřovacích výborů, které mají široké pravomoci při vyšetřování nejrůznějších kaus.

Vztah k soudní moci

Parlament (resp. jeho dolní komora) volí členy Ústavního soudu, jedinou výjimkou je ČR, kde soudce ÚS jmenuje president se souhlasem Senátu. Polský Sejm vybírá i členy Státního tribunálu, který rozhoduje o vině v případě porušení zákona v souvislosti s výkonem funkce presidenta, premiéra, ministrů, předsedy Polské národní banky a některých dalších. Maďarský parlament volí presidenta Nejvyššího soudu a nevyššího státního zástupce.

Největší pravomoci ve vztahu k moci soudní má Národní rada Slovenské republiky. Ta volí na návrh vlády soudce všech soudů, navrhuje presidentovi jmenování a odvolání generálního prokurátora a projednává zprávy Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu zákonnosti.

Vztah k zahraničí

Všechny důležité mezinárodní smlouvy schvalují ve zmíněných čtyřech zemích parlamenty, a to obdobným způsobem jako zákony.

Parlament rovněž rozhoduje o vyhlášení války a uzavření míru, vyhlášení výjimečného stavu, nasazení ozbrojených sil mimo území státu. Některé z těchto pravomocí mohou být v naléhavém případě, když se parlament nemůže sejít, přeneseny na jiné orgány.

Další práva a pravomoci

Parlamenty též schvalují státní závěrečný účet, rozhodují o zřizování svých vnitřních orgánů, imunitě, mohou jednat o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky země, jmenovat členy různých orgánů (v ČR například členy Rady České televize). Zajímavé je, že maďarský parlament má oprávnění vydávat amnestie.

Celkové zhodnocení

Parlamenty všech čtyř zemí mají v jejich ústavních systémech postavení, jaké je v evropských parlamentních republikách obvyklé. Poměrně silné postavení má parlament Maďarska (zmíněný v Ústavě jako nejvyšší orgán státní moci, který rozhoduje o programu vlády, projednává sociálně-ekonomický plán země), parlament Polska má naopak výrazně slabší postavení vzhledem k presidentovi, jeho celkové postavení ovšem není o moc slabší než postavení zastupitelských sborů v Česku a na Slovensku.

Mezi všemi čtyřmi zeměmi lze nalézt značnou míru podobnosti, v některých ohledech si jsou podobné parlamenty ČR a Polska (bikamerálnost, trojí čtení návrhů zákonů), ČR a Maďarska (volba presidenta), ČR a Slovenska (přijímání ústavních zákonů třípětinovou většinou), Polska a Slovenska (možnost odvolat jednotlivé ministry), a tak bychom mohli pokračovat. Na druhé straně bychom mohli nalézt i velké množství odlišností. Všeobecně lze jen obtížně říci, že by si některé ze zemí byly co se týče postavení parlamentu podobnější než jiné, stále ovšem musíme mít na paměti celkovou obvyklou (a v zásadě tedy podobnou) konstrukci dělby moci ve všech čtyřech zemích.

Literatura:

Filip, J.: Zákonodárná moc v Ústavě ČR a právní status parlamentu, MU, Brno 1993

Koudelka, Z.: Ústavní systém Slovenska, MU, Brno, 1995

Ústava Maďarska na Internetu: http://www.constitution.org/cons/hungary.txt

Ústava SR na Internetu: http://www.government.gov.sk/LISTA/sk_frame_vlada.shtml

Ústava Polska na Internetu: http://www.sejm.gov.pl/prawo/konstytucja/kon1.htm http://www.sejm.gov.pl/english/konstytucja/kon1.htm

Ústava ČR na Internetu: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: http://www.psp.cz/docs/status.html#1

Informace o Maďarském politickém systému: http://www.polisci.com/world/nation/HU.htm