Vliv internality - externality na změnu postoje vůči alkoholu za volantem, způsobenou persuází

 

 

Návrh empirického výzkumu

 

 

 

Ladislav Koubek

Psychologie - politologie

Fakulta sociálních studií MU, 2000

 

  1. Teorie
  2. Pojmy internalita a externalita souvisí s koncepcí lokalizace kontroly (locus of control), která vznikla v rámci teorie sociálního učení. Stručně řečeno jde o to, kde člověk vidí příčiny situací, které nastaly v časové návaznosti na jeho jednání. "Vnímá-li subjekt posílení, které následuje po jeho výkonu, jako zcela nezávislé na jeho činnosti, pak je v naší kultuře toto posílení typicky vnímáno jako výsledek štěstí, náhody, osudu, jako kontrolované jinými silami nebo jako nepředvídatelné vzhledem ke složitosti situace, ve které se člověk nachází. Pokud jedinec takovýmto způsobem interpretuje děj, označujeme to jako přesvědčení o externí kontrole. Vnímá-li jedinec děj jako závislý na jeho vlastním jednání nebo na jeho relativně stálých charakteristikách, nazvali jsme to přesvědčením o interní kontrole (vírou v interní kontrolu)." (Výrost, 1989, citace Rottera, s. 147)

    Změna postojů může být dvojího typu: sourodá a nesourodá. Za sourodou je pokládána změna postoje ve směru jeho valence (tzn. zintenzivnění, posílení postoje), za nesourodou pak celková změna postoje z kladného na záporný a naopak (Cretch, Crutchfield, Ballachey, 1968, s. 252n.). Sama změna postojů je podmíněna třemi druhy faktorů, totiž charakteristikou systému postojů, osobnostními charakteristikami a příslušností jedince ke skupině (ibid., s. 253). Internalitu a externalitu můžeme považovat za relativně stabilní charakteristiku osobnosti.

    V našem výzkumu se zaměříme pouze na změnu postoje vlivem persuáze (přesvědčování, založeného na racionální argumentaci) a nebudeme si všímat změny postoje způsobené vlastní zkušeností. Nebudeme tedy zkoumat postoje v kontextu činnosti, ačkoli pro vlastní výzkum postojů je jejich spojení s činností nezbytné (Andrejevová, 1984, s. 354). Rovněž vztahovou oblast zkoumaných postojů omezíme, a to tak, že se budeme zajímat o postoje k řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu.

    Lokalizace kontroly jedince může souviset s mechanismem změn postojů (Výrost, 1984, s. 150). Výzkumy pánů Gora a Rottera z r. 1963 ukazují, že názory internálně zaměřených osob jsou všeobecně snadněji měnitelné. Podle S.J.Shermana však lze dosáhnout změny postoje persuází u externalistů, zatímco internalisté mění svůj postoj spíše pod vlivem osobní zkušenosti. D.D.Baker a D.E. Terpstra v r. 1986 dospěli k podobným výsledkům (viz. Výrost, 1989, s. 149n.).

  3. Cíl výzkumu
  4. Výzkum se zaměří na odlišnosti ve změně postojů ke společensky nebezpečné, přesto však mnohými lidmi akceptované skutečnosti, a to k řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu, u internalistů a externalistů. Změna postoje by měla nastat po racionální argumentaci, provedené prostřednictvím přečtení článku, který obsahuje policejní statistiky a další fakta, jež jednoznačně potvrzují rizikovost řízení motorových vozidel i s relativně malým množstvím alkoholu v krvi. Zjistíme-li, že persuází spíše ovlivníme názor externalistů, bude možné toho využít pro osvětu, kterou v určitých skupinách obyvatel (např. u lidí holdujících ve velké míře alkoholu, u nichž lze předpokládat větší míru výskytu externalismu) bude možno provádět efektivněji.

  5. Hypotéza

  1. Osoby mající kladný (resp. neodmítavý) postoj k alkoholu za volantem, změní svůj postoj pod vlivem racionálně založené argumentace spíše tehdy, můžeme-li je zařadit do skupiny externalistů. U internalistů dojde k podstatně menší změně postoje.
  2. Osoby, jež řízení pod vlivem alkoholu odmítají, si po přečtení článku tento svůj postoj ještě upevní s tím, že u externalistů dojde k silnějšímu posunu ve smyslu odmítání alkoholu než u internalistů.

  1. Metoda
    1. Soubor

Výzkumný vzorek bude tvořit zhruba 500 dospělých osob. Vzhledem k tomu, že zkoumáme vliv lokalizace kontroly na změnu postojů, nebude nezbytně nutné, aby vzorek byl representativní. Vzorek tedy bude tvořen osobami náhodně vybranými z telefonního seznamu. Tyto osoby telefonicky oslovíme a vybereme ty z nich, jež vlastní řidičské oprávnění a jež budou ochotny spolupracovat. Domluvíme s nimi návštěvu, kterou provedou zaškolení studenti psychologie. O výsledcích výzkumu je posléze budeme informovat.

Osoby rozdělíme náhodně (hodem korunou u každého člověka) na dvě skupiny – experimentální a kontrolní.

4.2. Metody

Každá pokusná osoba nejprve vyplní dotazník zkoumající internalismus a externalismus. Bude to tzv. Škála I-E autorů Lovaše, Výrosta a Baumgartnera; obsahuje 72 otázek (viz. Výrost, 1984, s. 159).

Dále použijeme dva dotazníky, zkoumající postoje k alkoholu za volantem. Oba vytvoříme pomocí metody L.L. Thurstonea – škály stejně se jevících intervalů. Necháme kolektiv studentů psychologie vymyslet 200 výroků, které se týkají problematiky; posléze je necháme posoudit skupinou expertů (řidiči, policisté, psychologové, hostinští, lékaři, odborníci ze záchytných stanic, několik “obyčejných lidí”). Vytvoříme dvě pokud možno ekvivalentní sady po padesáti výrocích, přičemž budou rovnoměrně zastoupeny výroky vyjadřující různou míru tolerance vůči alkoholu za volantem.

Členy obou skupin necháme nejprve vyplnit první dotazník, zjišťující postoj k alkoholu z a volantem, a dotazník zjišťující jejich locus of control. Experimentální skupině pak přečteme zmiňovaný článek. Poté provedeme druhé měření postojů vůči řízení pod vlivem alkoholu. Díky rozdělení na experimentální a kontrolní skupinu budeme moci vyloučit jednak vliv samotného vyplňování dotazníků na postoj jednotlivce (některé otázky mohou např. způsobit myšlenkový pochod, jenž povede ke změně názoru), tj. zkreslení testováním, jednak vliv způsobený instrumentací (mírný rozdíl mezi otázkami v obou dotaznících měření postojů). (viz. Disman, 1993, s. 43nn.)

4.3. Zpracování

Z dotazníků, zkoumajících locus of control, vypočteme pouze jedno číslo, a to umístění na škále internalismus – externalismus, přičemž extrémy budou 1 (nejvyšší míra internalismu) a 9 (nejvyšší míra externalismu).

Podobně vyhodnotíme i oba dotazníky, zkoumající postoje k řízení pod vlivem alkoholu. Zjistíme postoj, jaký jednotlivec zaujal v předběžném, a jaký v následném měření. Výsledkem bude číslo na škále od 1 (jednoznačně proti alkoholu za volantem) do 9 (jednoznačná tolerance alkoholu za volantem). Středem škály (neutrálním bodem) bude bod 5. Rovněž zjistíme u každé pokusné osoby rozdíl mezi oběma měřeními, a to kladný, nebo záporný ve smyslu dosavadního postoje osoby.

Zásadní věcí potom bude zjistit míru korelace mezi mírou externalismu a změnou postoje, a to jak sourodou, tak nesourodou.

Toto zpracování bude provedeno za pomoci statistického programu SPSS+.

5. Literatura

Výrost, J.:Sociálno-psychologický výskum postojov, VEDA, Bratislava 1989

Krech, D., Crutchfield, R.S., Ballachey, E.L.: Človek v spoločnosti, Vydavateĺstvo SAV, Bratislava 1968

Andrejevová, G.M.: Sociální psychologie, Svoboda, Praha 1984

Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost, Karolinum, Praha 1993